Centrum prevence rakoviny

Autor: Bc. Magdaléna Buzová

Rok vzniku: 2021

Vysoké učení technické v Brně
Fakulta architektury
Ústav experimentální tvorby
Stupeň: Magisterský
Ročník: 6
Vedoucí práce: MgA. Svatopluk Sládeček, Ing. arch. Nicol Gale

Projekt Centra prevence rakoviny v areálu Masarykova onkologického ústavu na Žlutém kopci je inspirován motivem vratkosti, která charakterizuje povahu tohoto nevyzpytatelného nádorového onemocnění, kdy pacient neustále balancuje na rovině života a smrti. Návrh tento motiv vstřebává a přenáší jej na parcelu, která balancuje na samotné hranici mezi nemocničním areálem a zahradnickou kolonií, přes kterou ze svažitého terénu shlíží na panorama Mendlova náměstí, Brna a nedalekých Pálavských vrchů.

Centrum prevence využívá této lokality a jejího převýšení nejen ke zdůraznění vratkosti a rovnováhy, ale také k pomyslnému propojení areálu Žlutého kopce s přilehlou městskou strukturou. Zejména při pohledu z Mendlova náměstí se celá oblast jeví jako neprostupná hradba. Úkolem Centra prevence je porušit tuto hranici, komunikovat s městem a tím oslovit i jeho obyvatele, aby se podrobili preventivní prohlídce, která má potenciál zachránit stovky životů.

Touha po propojení je zřetelná jak v hmotovém, tak i půdorysném řešení, kdy v celém návrhu vyvstává dominantní objem, pomyslné přemostění, které propojuje dva hlavní směry přístupu pacientů a město. Tato část v sobě skrývá páteř provozu - komerční prevenční program pečující o běžné obyvatele, a tudíž nejlépe přepisuje dříve zmíněnou vratkost, především pak svým výrazem a vykonzolováním ve dvou směrech, které prostupuje zbývajícími hmotami sloužícími jako základ a těžiště.

Další důležitým prvkem, který výrazně ovlivňuje podobu návrhu, je motiv cesty, který se propisuje do vertikálních komunikací vně i uvnitř stavby. Jedná se především o sérii přímých schodišť, která napomáhají utvářet charakteristickou siluetu budovy. Ze strany návštěvníků tak dochází k lepšímu pochopení hierarchie vnitřních prostor skrývajících se za obvodovým pláštěm a je tak eliminován strach z neznáma, který je nutno při prevenční léčbě překonat.

Hmotové a formální řešení přímo navazuje na řešení provozní. Zatímco stěžejnímu komerčnímu programu je věnována výrazná část „přemostění“, zobrazovací metody, která jsou základem diagnostiky, jsou umístěny v „těžišti“. Zbývající provozy jako zázemí lékařů, administrativa a lůžkové oddělení, jsou umístěny v severním objektu, takzvané „hradbě“, která je poslední „nemocniční“ instancí centra a přímo navazuje na sousedící Morávkův pavilon. Technické zázemí a garážová stání se skrývají pod platformou se zelenou střechou, která naplňuje meziprostor mezi hmotami „těžiště“ a „hradby“ a zpříjemňuje tak atmosféru stavby.

Podoba „těžiště“ a „hradby“ navazuje na plochý a uzemněný charakter obou částí, které přenášejí zatížení z vykonzolovaného „přemostění“. Fasádám tedy dominuje rytmus balkónů a překladů, která mají, i přesto, že jsou obě části plné prosklených otvorů, zdůraznit tíhu hmot a nastolit tak v kompozici všech částí Centra prevence rovnováhu.