PLATFORMA ≠ 2 / AUTONOMNÍ ZÓNA Model heterotopie

Autor: František Kowolowski

Rok vzniku: 2021

Ostravská univerzita
Fakulta umění
Ateliér malba II.

Galerie Luxfer, 2021

Heterotopie je pojmem, jež odkazuje k jiným místům tzv. ne-místům, který byl formulovaný Faucaultem. z řec. heteros (odlišný, jiný) + τόπος (topos, místo). Je protipólem utopie, která není ukotvena v realitě.
Současnost je podle Michela Foucaulta (1986: 22) „epochou prostoru“. Náš současný zájem o prostor dle autora nahradil okouzlení časem a historií, které považuje za typické pro 19. století. V chápání prostoru vychází z tradice strukturalismu. Tuto kategorii uvažuje v rámci trojdimenzionálního modelu: prostor - moc – vědění.
Projekt poukazuje na formované limity uspořádání ne-míst, významů (sdělení) a institucí, které obecně jsou spojena s časovými zlomy. Prvním typem jsou heterotopie vyznačující se nepřetržitým shromažďováním časových artefaktů. Jedná se například o muzea či archivy (ibid.: 26), které slouží jako shromaždiště, průnik všech časů v jediném prostoru, samy však stojí mimo ně. Ve světle tohoto uvažování je odraz, zrcadlo největší formou heterotopie v místě – nemístě, v realitě – mimo realitu. Tyto modely a předměty byly použité v performanci na ose objekt – subjekt (podvědomé formy, archetypy, realita zcizení, realita vnímání, politika a umění, kritika obrazu, jazyk, texty, symboly).
1) Prostor / Ne - místa
Model prostoru – vytvoření autonomní zóny. Platforma – odkaz uspořádání a zviditelnění fragmentů architektury místa. Forma konstrukce odkazuje na typologii místa. Také model a prostor těla, tělesnosti.
2) Moc
Uplatňovaná moc - bezmocných. Utvářená institucionální, politická či kulturní dominance (exteriorita – interiorita, smrt autora, autonomní forma).
3) Vědění
Poznání jako nástroj moci. Dominance poznání světa skrze vědecké modely.

4) Svět je náš obraz
Zodpovědnost za obraz světa, ne za mimetické napodobování.

Znaky a symboly nestojí v opozici k materiálním hmatatelným prvkům městského prostoru, ale nacházejí se ve vzájemném vztahu. Nejsou méně reálné nežli architektura či objekty (Hubbard 2006: 123). Ne-místa jsou ustavována skrze texty, jazyk a symboly.
Foucault, Michel. 1986. „Of other spaces.“ Diacritics 16 (1): 22-27.
Hubbard, Phil. 2006. City. London: Routledge.