Záblesk domova

Autor: Kášová Markéta

Rok vzniku: 2021

Technická univerzita v Liberci
Fakulta umění a architektury
Katedra umění
Stupeň: Bakalářský
Ročník: 3

V českém pohraničí zanikly po odsunu Němců stovky obcí a vesnic. V roce 1946 žilo na území tehdejší československé republiky přibližně 3 a půl milionu německy mluvících obyvatel. Po skončení druhé světové války bylo pro Čechy nepředstavitelné, že by v Sudetech zůstalo tolik německého obyvatelstva. Brali je jako někoho, kdo usiloval o rozbití státu. Z pohraničí muselo po válce odejít více jak 2 a půl milionu německy mluvících obyvatel. Přišlo sem kolem 2 milionu obyvatel českého nebo slovanského původu. Dlouhou dobu fungovalo, že demolice měst a obcích v Sudetech je jakási daň za vyčištění Česka od německy mluvících obyvatel, a proto se často o likvidaci takových míst nediskutovalo a tyto místa se rovnou bourala. To zahrnovalo nejen domy ale také památky. Kostely, sochy, zámky i hrady. Jen na mém rodném Chomutovsku je přibližně 107 zaniklých obcí. V této práci jsem chtěla pozvednout jednu z obcí, co si nezasloužila zaniknout, Přísečnici. Na Přísečnickou přehradu jsem v období květnových dní, to znamená v období, kdy se její obyvatelé dozvěděli, že se jejich domov blíží k likvidaci chodila a instalovala zrcadla na protilehlou stranu od vyšlapané vycházkové cesty. Umístila jsem je tak, aby oslňovali kolemjdoucí a připomněli jim, že pod vodou, kolem které chodí, je něco výjimečného. Vzhledem k pohybu slunce bude instalace naplno fungovat pouze v tyto dny. Tato práce si klade za cíl připomenout historickou hodnotu místa. Místa, které si zasloužilo zůstat domovem lidí, kteří ho milovali. Vše je pomíjivé, a to je třeba si uvědomit. I obec, která tam kdysi stála byla jednoho dne zkrátka pryč. Zbyly po ní pouze záblesky vzpomínek lidí, kteří o ní vědí. Snažím se citlivě tyto záblesky minulosti dostat na ono místo i pro lidi, kteří o ní dosud neslyšeli. Záblesk člověka nevědomky oslní a poté zmizí. Tak jako kdysi tato obec. Ráda bych lidem ukázala, že Přísečnice není dnes jen údolí zatopené vodou. Když se podíváme pozorněji a začneme zkoumat to, co zmizelo pod hladinou, uvidíme bohatou historii a slávu zdejších obyvatel. Poslední zrcadlo jsem umístila tak, aby krom oslnění člověka na cestě mířil jeho záblesk na polorozpadlá boží muka, které stále u Přísečnice stojí.